Vedení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vydalo společné kritické stanovisko k vládnímu návrhu nového zákona o médiích veřejné služby. Podle obou institucí předloha v současné podobě ohrožuje jejich právní stabilitu, nezávislost a schopnost plnit dosavadní úkoly. Namísto pouhé změny financování, kterou vláda deklarovala jako hlavní cíl, přináší návrh podle médií zásadní zásah do principů fungování veřejnoprávního vysílání.
Hlavní výtka směřuje k faktu, že návrh fakticky ruší dosavadní zákonné zřízení obou institucí, aniž by jednoznačně garantoval kontinuitu jejich práv, majetku a stávajících závazků. Představitelé médií varují, že takový krok vyvolává nebezpečnou právní nejistotu.
Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že případné plánované změny by měly být řešeny novelou stávajících právních předpisů, nikoliv překotným zpracováním zcela nového zákona,“ uvádějí obě média ve vyjádření s tím, že novinka nedosahuje kvality současné právní úpravy.
Kritika se opírá o deset klíčových bodů. Jedním z nejzávažnějších je možné oslabení redakční autonomie. Nový text totiž přenáší odpovědnost za obsah na mediální rady, což je podle ČT a ČRo v rozporu se zákazem přímého zasahování radních do výroby pořadů. Zároveň návrh zavádí hierarchii obsahu, kde jsou zpravodajství a kultura nadřazeny ostatním žánrům. Tím se zábava odsouvá na vedlejší kolej, což je podle vyjádření v rozporu s evropským principem trojí role veřejnoprávních médií: informovat, vzdělávat a bavit.
V oblasti financování instituce odmítají možnost přijímání darů, grantů a účelových příspěvků od třetích osob. Tento model podle nich otevírá prostor pro neoprávněný vliv firem, politických subjektů nebo samospráv na obsah vysílání. Média také postrádají jasná pravidla pro vyplácení příspěvků ze státního rozpočtu a varují, že navržená povinnost zveřejňovat data narození drobných dárců je v rozporu s ochranou osobních údajů (GDPR).
Technická a programová úroveň návrhu je podle médií rovněž nedostatečná. Chybí v něm ukotvení regionálního vysílání, sítě zahraničních zpravodajů nebo provozování on-demand služeb. Dokument podle ČT a ČRo navíc obsahuje nerealizovatelné požadavky, jako je například povinnost opatřovat rozhlasové vysílání titulky nebo znakovou řečí pro osoby se smyslovým postižením.