Podle výsledků MEDIA PROJEKTU za období od 1. července 2025 do 30. června 2026 zasáhne tisk celkem 76 procent české populace ve věku 12 až 79 let. Jinými slovy – s některým z měřených tištěných titulů přicházejí do kontaktu více než tři ze čtyř lidí. Samotné časopisy oslovují 70 procent populace, tedy přibližně 6,4 milionu lidí, zatímco deníky společně se svými suplementy dosahují zásahu 53 procent.
Nejde přitom o malý nebo orientační průzkum. MEDIA PROJEKT realizují agentury MEDIAN a STEM/MARK pro Českou unii vydavatelů a ASMEA a aktuální výsledky vycházejí z dotazování 12 969 respondentů z celé České republiky.
Papír neumírá. Mění se jeho role
Právě celkový zásah je možná nejzajímavější zprávou aktuálních dat. Tisk už nemusí být pro velkou část populace každodenním hlavním informačním kanálem, jak tomu bylo před nástupem internetu, ale z mediálního mixu českých domácností rozhodně nezmizel.
Podrobnější struktura zásahu ukazuje, kde se jeho síla dnes nachází. Deníky zasahují 48 procent populace, suplementy 38 procent, týdeníky 44 procent, čtrnáctideníky 42 procent a měsíčníky dokonce 58 procent. Celá kategorie časopisů se dostává na zmíněných 70 procent.
To je důležitý signál pro celý mediální trh. Síla tisku se postupně přesouvá od pouhé frekvence ke specializaci, značce a konkrétní čtenářské potřebě. Zatímco aktuální zpravodajství dnes musí papír sdílet s weby, aplikacemi a sociálními sítěmi, magazínový obsah má jinou logiku. Lidé si stále berou do ruky časopis kvůli bydlení, automobilům, vaření, historii, vědě, televiznímu programu, životnímu stylu nebo křížovkám.
Dobře je to vidět také na zásahu jednotlivých žánrových skupin. Celostátní deníky zasahují 37 procent populace, společenské tituly 36 procent a programové suplementy 34 procent. Časopisy životního stylu pro ženy mají zásah 27 procent, programové časopisy 26 procent a regionální deníky 24 procent.
Blesk zůstává jedničkou, MF DNES drží silnou druhou pozici
V segmentu celostátních deníků se žádná revoluce nekoná. Nejsilnější značky zůstávají na špici.
Nejčtenějším celostátním deníkem je podle MEDIA PROJEKTU Blesk se 421 tisíci čtenáři na jedno vydání. Za ním následuje MF DNES s 369 tisíci. Mezi první dvojicí a zbytkem trhu už vzniká výrazný odstup. Třetí Sport dosahuje 157 tisíc čtenářů, Právo 115 tisíc, Hospodářské noviny 112 tisíc a Aha! 108 tisíc.
Zajímavé je postavení regionálního tisku. Celá síť Deník dosahuje 310 tisíc čtenářů na vydání, což ukazuje, že regionální informace mají v českém mediálním prostředí stále významnou pozici. Největší regionální mutace Deníku ve středních Čechách společně s Pražským deníkem vykazuje 49 tisíc čtenářů, následuje Moravskoslezský kraj se 44 tisíci a severní Čechy se 43 tisíci.
Samostatným fenoménem zůstává bezplatný deník Metro. Jeho čtenost dosahuje 293 tisíc lidí na vydání, tedy hodnoty, která jej staví velmi blízko celostátnímu zásahu celé regionální sítě Deník.
Skrytým vítězem jsou suplementy
Pokud bychom se na výsledky dívali pouze optikou hlavních novinových titulů, unikla by jedna z nejzajímavějších částí českého tiskového trhu. Některé suplementy mají totiž vyšší čtenost než samotné největší deníky.
Blesk magazín TV dosahuje 465 tisíc čtenářů, TV magazín 464 tisíc a Magazín DNES + TV 423 tisíc. Následují Magazín Právo + TV s 242 tisíci, Sport magazín s 210 tisíci a TV pohoda s 209 tisíci čtenářů.
Je to pozoruhodný doklad toho, jak funguje současná hodnota tištěného produktu. Čtenář nemusí hledat v papíru pouze zprávy. Velmi dobře funguje servis, program, zábava a obsah spojený s volným časem.
Ostatně televizní program představuje v českém tisku mimořádně silnou kategorii i samostatně. TV Max má 398 tisíc čtenářů a TV mini 303 tisíc. Další programové časopisy se pohybují od 105 do 159 tisíc čtenářů.
V době elektronických programových průvodců v televizích, mobilních aplikací a streamovacích platforem jde o zajímavý mediální paradox. Digitální alternativa sama o sobě automaticky neznamená zánik analogového produktu, pokud je jeho používání jednoduché a čtenář si kolem něj vytvořil návyk.
Časopisy dokazují, že rozhoduje téma
Ještě výrazněji je síla specializace patrná u magazínů. Mezi společenskými časopisy vede Epocha s 323 tisíci čtenáři, následuje Nedělní Blesk s 261 tisíci a Rytmus života s 251 tisíci. Časopis 21. století oslovuje 209 tisíc čtenářů.
Velmi silná jsou média zaměřená na vědu, historii, zajímavosti a cestování. 100+1 má 316 tisíc čtenářů a National Geographic 289 tisíc, 100+1 historie pak 208 tisíc. Lidé a Země dosahují 153 tisíc.
Podobný obrázek nabízí hobby segment. Receptář čte 308 tisíc lidí, Blesk Hobby 196 tisíc. Mezi časopisy o vaření vede Apetit s 242 tisíci čtenáři před Blesk Vaše recepty se 195 tisíci.
A zajímavé publikum drží i motoristický tisk. Svět motorů Speciál dosahuje 212 tisíc čtenářů, klasický Svět motorů 197 tisíc, Auto Tip 189 tisíc a Automobil 185 tisíc.
Forbes poráží konkurenci výrazným rozdílem
Výraznou koncentraci jednoho dominantního hráče ukazuje segment ekonomických magazínů. Forbes dosahuje čtenosti 263 tisíc lidí, zatímco E15 Magazín 81 tisíc a Ekonom 61 tisíc.
Z pohledu reklamního trhu přitom není důležitý pouze absolutní počet čtenářů, ale také jejich struktura. A právě zde MEDIA PROJEKT upozorňuje na další zajímavou vlastnost tiskového publika.
Mezi čtenáři na vydání mají vysokoškoláci podíl 22 procent oproti 20 procentům v populaci a lidé s maturitou 35 procent oproti 33 procentům. Naopak skupina bez maturity představuje mezi čtenáři 44 procent proti 47 procentům populace. Podobný mírný posun je patrný u ekonomického postavení: nejvyšší socioekonomická skupina A tvoří 23 procent čtenářů oproti 21 procentům populace.
Pro zadavatele reklamy je právě tento aspekt podstatný. Tisk není pouze otázkou počtu prodaných výtisků, ale také kvality a profilu publika, které konkrétní titul dokáže oslovit.
Ženský lifestyle zůstává velmi konkurenční
Velmi fragmentovaný je segment ženských lifestylových titulů. V čele stojí Žena a život s 231 tisíci čtenáři, následovaná Marianne s 215 tisíci a Světem ženy s 212 tisíci. Elle dosahuje 171 tisíc, Kreativ Praktická žena 165 tisíc, Moje psychologie 151 tisíc a Vogue 150 tisíc čtenářů. Cosmopolitan má 144 tisíc.
Jiný ženský segment, založený více na masovém čtení a zábavě, přináší ještě vyšší hodnoty. Blesk pro ženy čte 292 tisíc lidí a Chvilku pro tebe 249 tisíc.
A pak jsou tu křížovky. Blesk Křížovky dosahují 280 tisíc čtenářů, Chvilka pro luštění 193 tisíc a Nedělní Blesk Křížovky 183 tisíc.
Právě taková čísla dobře ukazují, proč je obtížné mluvit o „tisku“ jako o jediném médiu. Denní zpravodajství, módní magazín, odbornější ekonomický časopis, televizní program a křížovkářský titul jsou z hlediska uživatelského chování prakticky rozdílné produkty. A každý soupeří s jinou částí digitálního světa.
Reflex vede mezi zpravodajskými týdeníky
V kategorii celostátních zpravodajských týdeníků je nejsilnější Reflex s 259 tisíci čtenáři. Téma dosahuje 183 tisíc a Týdeník Květy 144 tisíc čtenářů.
Také zde se ukazuje, že prostor pro delší publicistický a magazínový obsah zůstává. Digitální zpravodajství sice vyhrálo souboj o rychlost, tisk ale nemusí nutně soutěžit právě v této disciplíně. Jeho hodnotou může být výběr, kontext, značka, editorská práce a také samotný způsob konzumace – tedy chvíle, kdy čtenář obsah aktivně otevře místo toho, aby mu jej algoritmus vložil mezi desítky dalších položek.
Tiskový trh stále znamená desítky milionů fyzických výtisků
Zajímavý kontext poskytují také data ABC ČR, která MEDIA PROJEKT ve své prezentaci uvádí. V období od července 2025 do června 2026 si spotřebitelé v České republice zakoupili více než 76 milionů výtisků deníků a téměř 58 milionů výtisků časopisů. K tomu bylo distribuováno téměř 59 milionů suplementů.
V průměru tak každý měsíc trhem prošlo více než 6,3 milionu výtisků deníků, přibližně 4,9 milionu časopisů a přes 4,8 milionu suplementů.
To samozřejmě neznamená, že český tiskový trh nečelí dlouhodobému tlaku digitalizace. Aktuální MEDIA PROJEKT sám o sobě není časovou řadou a z této prezentace proto nelze korektně vyvozovat, zda jednotlivým titulům meziročně čtenost roste či klesá. Ukazuje však velmi přesvědčivě něco jiného: velikost publika, které tisk stále dokáže oslovit.
Tři mediální domy, každý s publikem přes dva miliony
Pro reklamní trh je zajímavý také pohled na inzertní sítě. MEDIA PROJEKT uvádí u mediální skupiny MAFRA zásah 2,5 milionu čtenářů, u Czech News Center 2,485 milionu a u VLTAVA LABE MEDIA 2,333 milionu.
To už nejsou okrajová čísla. Ukazují, že velké vydavatelské domy jsou i v roce 2026 schopné prostřednictvím portfolia tištěných značek agregovat publikum v řádu milionů lidí.
Současně je ale při interpretaci výsledků důležité připomenout metodickou poznámku. Přehled nezahrnuje automaticky všechny existující tiskové tituly. MEDIA PROJEKT uvádí pouze tituly vydavatelů, kteří se účastní auditu nákladu ABC ČR a finančně participují na měření; ve druhém čtvrtletí 2026 bylo dotazování vedeno ke 130 titulům.
Digitál tisk nezabil. Přinutil ho hledat jinou hodnotu
Z aktuálních výsledků MEDIA PROJEKTU tak vystupuje možná důležitější příběh než samotný žebříček vítězů a poražených. Český tisk se nachází v úplně jiné situaci než před dvaceti lety, ale stále disponuje něčím, co je na fragmentovaném mediálním trhu velmi cenné – schopností koncentrovat pozornost velkých a jasně profilovaných skupin publika.
Blesk dokáže jedním vydáním oslovit 421 tisíc čtenářů. Blesk magazín TV 465 tisíc. TV Max téměř 400 tisíc. Epocha přes 320 tisíc. 100+1 přes 300 tisíc. Receptář přes 300 tisíc. Forbes přes čtvrt milionu. A celý tisk alespoň v některé ze svých podob zasahuje 76 procent populace mezi 12 a 79 lety.
V době, kdy se digitální pozornost rozpadá mezi sociální sítě, vyhledávače, video, streaming, podcasty, influencery a stovky webů, je právě schopnost vytvořit kolem konkrétní značky stabilní čtenářský návyk stále hodnotným aktivem.
Nejnovější MEDIA PROJEKT proto nevypráví příběh média, které přežívá jen ze setrvačnosti. Spíše ukazuje trh, který se proměnil: papír už nemá monopol na informace, ale v řadě segmentů si stále udržuje masový zásah. A číslo 76 procent je v roce 2026 připomínkou, že českého čtenáře ještě rozhodně nelze odepsat.