Měla to být technologická revoluce, která zaměstnancům uvolní ruce od rutinní administrativy a dovolí jim soustředit se na kreativní úkoly. Místo očekávaného zjednodušení práce ale v mnoha kancelářích 12. srpna 2026 panuje spíše nervozita. Zaměstnanci, kteří dennodenně využívají nástroje umělé inteligence k psaní e-mailů, tvorbě prezentací nebo analýze dat, se potýkají s nečekaným nepřítelem: mentálním přetížením.
Tento nový typ psychického vyčerpání, pro který se vžil termín „AI brain fry“, se projevuje rostoucím tlakem na výkon a neustálým pocitem, že člověk musí být stále rychlejší. Podle aktuální studie Boston Consulting Group a University of California Riverside tento problém zasahuje především specifické oblasti pracovního trhu.
Nejvíce ohroženými skupinami jsou podle výzkumníků pracovníci v těchto odvětvích:
- Kancelářské profese – administrativní pracovníci čelící návalu automatizovaných úkolů.
- Poradenství – konzultanti, kteří musí v reálném čase vyhodnocovat velké objemy dat.
- Zákaznická podpora – operátoři pracující v symbióze s chatboty a automatickými systémy.
Když se tvůrce změní v editora
Základní problém spočívá v tom, že AI sice práci zrychlila, ale mentální zátěž nesnížila. Zaměstnanci se totiž dostávají do role, kterou dříve vykonávali vedoucí pracovníci nebo korektoři. Místo toho, aby obsah sami tvořili, tráví čas permanentní kontrolou výstupů, které za ně připravil software. Musí hlídat fakta, upravovat nepřesné formulace a opravovat chyby, což vyžaduje dlouhodobé soustředění a vede k únavě.
Lidé se v kancelářích mění z tvůrců na editory a kontrolory, což vede k syndromu označovanému jako AI brain fry.
Dalším faktorem je rychlost učení. Technologie se vyvíjejí takovým tempem, že se lidé musí neustále adaptovat na nové funkce a způsoby zadávání úkolů. Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz, upozorňuje, že mozek pod tímto tlakem prakticky nemá čas na odpočinek. Firmy navíc po zrychlení procesů často neuvolní zaměstnancům čas, ale naopak jim do uvolněného prostoru přidají další agendu.
Strach z nahrazení zvyšuje stres
Kromě čistě kognitivního přetížení vstupují do hry také emoce a existenční obavy. Zaměstnanci se v prostředí plném automatizace cítí nejistě a mají pocit, že musí neustále obhajovat svou užitečnost pro organizaci. Obávají se, že pokud nebudou vykazovat extrémní produktivitu, nahradí je v budoucnu levnější AI nástroje.
„Mnoho zaměstnanců má navíc pocit, že musí neustále dokazovat svou hodnotu. Objevují se obavy, zda je firma v budoucnu nenahradí automatizací nebo levnějšími AI nástroji. Právě kombinace nejistoty, rychlého pracovního tempa a permanentního digitálního tlaku podle psychologů výrazně zvyšuje riziko vyhoření,“
Psychologové varují, že kombinace nejistoty a permanentního online režimu je přímou cestou k vyhoření. Zaměstnanci popisují stav, kdy práce v podstatě nikdy nekončí, protože technologie vytváří iluzi, že vše lze vyřešit okamžitě. Debaty o produktivitě se tak začínají stále těsněji propojovat s tématem firemní kultury a ochrany duševního zdraví.
Kombinace profesní nejistoty, rychlého pracovního tempa a digitálního tlaku podle odborníků dramaticky zvyšuje riziko vyhoření.
Nové výzvy pro digitální hygienu
V reakci na tento vývoj začínají vedení společností hledat cesty, jak umělou inteligenci integrovat humánnějším způsobem. Klíčem k udržitelnosti má být správně nastavená digitální hygiena a jasná pravidla pro používání technologických pomůcek. Otázkou zůstává, zda je lidský mozek vůbec evolučně připraven dlouhodobě fungovat v prostředí, které vyžaduje reakce v reálném čase a neustálou ostražitost při kontrole strojových výstupů.
Firmy se nyní zaměřují na následující opatření:
- Pravidla pro používání AI – stanovení jasných limitů, kdy se nástroje využívají a kdy nikoliv.
- Prevence přetížení – hlídání objemu agendy, která byla přidána po zavedení automatizace.
- Podpora duševního zdraví – začlenění psychické pohody do hodnocení efektivity firmy.
Zatímco technologie se neustále zrychluje, odborníci jako Martin Venglář ze společnosti Nomce zdůrazňují, že samotná technologie psychické problémy nevyřeší. Klíčové bude, zda firmy dokážou najít rovnováhu a neudělat z umělé inteligence pouze bič na zvyšování výkonu, který ve výsledku povede k hromadnému odchodu vyčerpaných talentů.