Nová analýza vědců ze Školy žurnalistiky, médií a kultury na Cardiffské univerzitě poukazuje na významné limity současného televizního zpravodajství ve Velké Británii. Výzkumníci zkoumali deset týdnů předvolebního vysílání před volbami v roce 2026 do velšského, skotského a anglického parlamentu. Výsledky ukazují, že snaha o dodržení přísných pravidel nestrannosti paradoxně vede k oslabení investigativní role médií.
Studie se zaměřila především na volby do velšského parlamentu (Senedd). Z analýzy vyplývá, že více než 70 % výroků politiků se v televizních zprávách obešlo bez hlubšího zkoumání nebo oponentury. Broadcasterům se nedařilo efektivně konfrontovat politické sliby a tvrzení, což autoři zprávy připisují právě snaze o vyvážené zastoupení všech kandidujících subjektů.
Problém nastával zejména v reportážích, které se snažily o „mechanickou“ rovnováhu mezi šesti hlavními stranami. Takový formát podle vědců rozmělňuje prostor pro kritické dotazy. Naopak jako efektivnější se ukázaly rozhovory jeden na jednoho nebo monematické reportáže věnované jedné straně, které umožnily redaktorům jít více do hloubky a podrobit tvrzení politiků věcné analýze.
Situaci komplikovaly i legislativní změny. Rozšíření Seneddu a zavedení nového volebního systému zvýšilo nároky na vysvětlovací roli médií. Televizní stanice navíc musely dělit svou pozornost mezi souběžně probíhající volby v různých částech Spojeného království. To je problematické zejména pro velšské voliče, z nichž mnozí stále čerpají politické informace z celostátních britských médií, která regionální specifika nemusí dostatečně reflektovat.
Vědci v závěru zprávy s názvem „Reporting the 2026 UK Elections“ naznačují, že ačkoliv je nestrannost pro veřejnoprávní i komerční vysílání klíčová, současná pravidla mohou být v prostředí pluralitního politického systému zastaralá. Autoři uvádějí:
„Pravidla by mohla vyžadovat aktualizaci, aby vysílatelům umožnila lépe zkoumat politické sliby a napadat zavádějící tvrzení v rámci širokého politického spektra.“
Zpráva naznačuje, že bez strukturálních změn v přístupu k politickému zpravodajství hrozí, že média budou sloužit spíše jako nekritický nosič politických sdělení než jako nástroj veřejné kontroly, což může mít negativní dopad na informovanost voličů při rozhodování u uren.