Období promocí na amerických univerzitách v roce 2026 doprovází vlna odporu studentů vůči tématu umělé inteligence (AI). Během slavnostních projevů čelili řečníci z řad technologických lídrů a byznysmenů hlasitému bučení, když se pokoušeli prezentovat AI jako příležitost pro budoucí kariéru absolventů. Tento trend naznačuje rostoucí propast mezi optimismem technologického sektoru a obavami mladé generace z dopadů automatizace na trh práce.
K jednomu z nejvýraznějších incidentů došlo na Floridské univerzitě (UCF), kde vystoupila Gloria Caulfield, manažerka developerské společnosti Tavistock. Poté, co označila vzestup umělé inteligence za „příští průmyslovou revoluci“, sklidila od studentů v auditoriu hlasitý nesouhlas. Bučení postupně sílilo natolik, že řečnice musela svůj projev přerušit. Podle výpovědí studentů pro deník New York Times nebyl odpor vyvolán jednotlivci, ale šlo o kolektivní projev frustrace z vize budoucnosti, kterou řečnice vykreslila.
Podobné reakci čelil i bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt na Arizonské univerzitě. Schmidt se pokoušel studenty motivovat slovy o tom, že budou moci využívat týmy AI agentů k úkolům, které by sami nezvládli. Navzdory přetrvávajícímu bučení pokračoval v projevu:
„Když vám někdo nabídne místo v raketě, neptejte se na to, které sedadlo to je, prostě nastupte.“
Kromě nesouhlasu s technologickou vizí čelil Schmidt také protestům studentských spolků kvůli své osobní minulosti a žalobám týkajícím se jeho dřívějšího podnikání. Odpor studentů reflektuje širší společenský pesimismus, který potvrzují i aktuální data agentury Gallup. Zatímco v roce 2022 věřilo 75 % Američanů ve věku 15 až 34 let, že je dobrá doba na hledání práce, v roce 2026 toto číslo kleslo na pouhých 43 %.
Analytici a kritici technologického průmyslu, jako například Brian Merchant, upozorňují, že pro mnoho absolventů se AI stala symbolem „hyper-škálovaného kapitalismu“, který ohrožuje jejich budoucí uplatnění. Pro studenty humanitních a uměleckých oborů je představa „zadávání příkazů do jazykových modelů“ (LLM) namísto tvůrčí práce demotivující. I samotný Schmidt ve svém projevu připustil, že generace současných absolventů pociťuje strach z klimatické krize, politické roztříštěnosti a světa, kde se pracovní místa vypařují pod tlakem strojů.
Zatímco někteří řečníci, jako šéf společnosti Nvidia Jensen Huang, prošli svými projevy bez slyšitelných protestů, téma „odolnosti“ se stalo ústředním motivem letošních promocí. Ukazuje se, že rétorika o technologickém pokroku naráží na realitu generace, která se obává, že budoucnost je již napsána bez jejich aktivního přičinění.