Na pódiu konferenčního sálu zavládl pocit naléhavosti, když Richard Lindsay‑Davies, šéf Digital TV Group (DTG), popsal současnou situaci televizního průmyslu jako zlomový okamžik. Podle něj stojí tradiční vysílatelé před výzvou, která buď zajistí jejich budoucnost v digitálním věku, nebo je odkáže do historie, zatímco trh zcela ovládne YouTube a další technologičtí giganti.
Nadcházející dekáda podle expertů definuje vysílání hlouběji než jakákoli transformace od samotného vzniku televize. Přechod na IP technologie (internetový protokol) není pouhou technickou výměnou kabelů za internet, ale kompletním „překabelováním“ celého odvětví. Lindsay-Davies v rámci panelu Television’s Great Rewiring zdůraznil, že pokud televize neobsadí své místo v budoucnosti definované softwarem a daty, riskuje ztrátu kontaktu s divákem.
Pokud vysílatelé nevyužijí příležitost k transformaci na IP, hrozí jim, že jejich tržní podíl kompletně pohltí platforma YouTube.
Konec rozdělení mezi vysíláním a IP
Antonio Arcidiacono, ředitel pro technologie a inovace v EBU, na konferenci ostře odmítl vnímání televizního vysílání a internetového protokolu jako dvou protichůdných pólů. Podle něj taková polarizace odporuje fyzikálním zákonům i logice moderní distribuce. Popsal zásadní posun paradigmatu: od historického modelu „jeden mnoha“ (one-to-many) přes současný ekosystém sociálních médií „mnozí mnoha“ až k budoucímu modelu „mnozí jednomu“.
V tomto novém uspořádání se personalizované služby točí kolem konkrétního občana. Broadcasteři se musí připravit na rok 2034, který mnozí evropští regulátoři označují za termín pro možné vypnutí DTT (digitálního pozemního vysílání). Pro zachování relevance je nutné ovládnout rozhraní mezi uživatelem a „motorem“, který mu slouží, což zahrnuje integraci AI a osobních asistentů přímo pod kontrolou vysílatelů.
Severoamerická cesta a hrozba pro žurnalistiku
Zatímco Evropa směřuje k čistému IP, v Severní Americe razí cestu hybridního modelu ATSC 3.0. Rebecca Hanson, generální ředitelka NABA, vysvětlila, že tento standard spojuje spolehlivost klasického vysílání s personalizací internetu. Cesta k jeho prosazení je však lemována překážkami, které vysílatelům ztěžují pozici na trhu.
Mezi hlavní problémy adopce nových standardů v USA a Kanadě patří:
Kontrola výrobců — producenti mobilních zařízení omezují přístup k přijímacím čipům.
Regulační pat — americký úřad FCC odmítá stanovit datum ukončení staršího standardu ATSC 1.0.
Eroze frekvencí — pokračující aukce spektra neustále odebírají kmitočty potřebné pro vysílání.
Nástroje generativní AI snižují míru prokliků na zpravodajské weby až o 47 procent a ohrožují důvěryhodnost mediálních značek.
Hanson také varovala před destruktivním vlivem umělé inteligence na žurnalistiku. AI podle ní „krade“ obsah bez placení a vytváří souhrny, které diváky odrazují od návštěvy původních zdrojů. Upozornila, že ten, kdo ovládne vrstvu umělé inteligence, získá kontrolu nad celým trhem. Je proto klíčové, aby se média aktivně bránila zneužívání svého duševního vlastnictví velkými technologickými firmami.
Investice do vlastních dat a inteligence
Řešením pro veřejnoprávní a komerční média nemá být pasivní využívání cizích technologií, ale budování vlastních AI vrstev. Antonio Arcidiacono vyzval k investicím do vlastních datových struktur, místo aby je média odevzdávala „Big Tech“ společnostem. Podle něj se právě nyní znovu rozdávají karty a koordinovaný postup je jedinou cestou k úspěchu.
„A once-in-a-lifetime shot to reshape TV“
Richard Lindsay‑Davies, CEO, Digital TV Group (DTG)
Nové formáty a digitální budoucnost
Ve Velké Británii je modernizace vysílání směrem k IP již v plném proudu. Lindsay-Davies věří, že AI zásadně promění vše od tvorby obsahu až po uživatelská rozhraní. Očekává vznik formátů, které si dnes zatím nedokážeme představit, a zcela nové komerční příležitosti, které přinese AI-kurátorství obsahu. Největším rizikem pro sektor je podle něj nedostatek odvahy a „malé myšlení“ při plánování transformace.
Cesta k datově řízené budoucnosti je nevyhnutelná. Odvětví nyní čeká náročný proces koordinovaného přechodu, který musí být efektivní a efektivně komunikovaný směrem k veřejnosti. Cílem je dosáhnout momentu, který Lindsay-Davies přirovnává k „přistání na Měsíci“ pro televizní průmysl, kdy se televize stane plnohodnotnou a dominantní součástí digitálního věku.
Richard Lindsay-Davies
Generální ředitel společnosti Digital Television Group (DTG)
Richard Lindsay-Davies je generálním ředitelem skupiny Digital TV Group (DTG), nezávislé britské výzkumné a technologické organizace pro televizi a média.
Richard, kterého vláda jmenovala předsedou pracovní skupiny pro budoucnost britské televizní infrastruktury, jež vyústila v nedávno zveřejněnou Zelenou knihu o médiích, vedl diskuse, které spojily vysílací společnosti, výrobce, poskytovatele internetových služeb, platformy a poskytovatele technologií, aby prozkoumali praktické důsledky toho, jak se televize může vyvíjet v nadcházejících desetiletích.
Tato role však není oddělená od jeho běžné práce. Je jejím pokračováním.
Richard strávil více než 30 let prací na úrovni představenstev v televizním a technologickém sektoru a pomáhal tomuto sektoru zvládat období hlubokých technologických změn. Vybudoval si reputaci člověka, který spojuje organizace s protichůdnými prioritami, aby řešily praktické výzvy způsoby, které přinášejí reálné výsledky.
Za svůj přínos tomuto odvětví byl mezinárodně uznáván, včetně ceny Emmy a jmenování Lídrem roku 2024 Královské televizní společnosti.
V době, kdy budoucnost televize hrozí zredukováním na zjednodušené titulky o „vypínání“, Richard přináší vzácnou kombinaci technických znalostí, obchodního porozumění a praktických zkušeností s budováním konsensu v celém odvětví.