Evropská komise představila rozsáhlý „Balíček pro technologickou suverenitu“, který má za cíl snížit závislost sedmadvacítky na zahraničních dodavatelích klíčových technologií. Unijní iniciativa reaguje na aktuální situaci, kdy Evropa v oblasti polovodičů, umělé inteligence (AI) a cloudových řešení výrazně spoléhá na subjekty mimo EU. Balíček obsahuje dva klíčové legislativní návrhy – Akt o čipech 2.0 a Akt o rozvoji cloudu a AI – doplněné o strategii pro open source a plán digitalizace energetiky.
„Nemůžeme si dovolit záviset na ostatních v technologiích, které udržují naše nemocnice v chodu, naše energetické sítě stabilní a naše služby bezpečné. Jde o ochranu našich občanů a hájení našich zájmů,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s tím, že Evropa musí proměnit své výzkumné a průmyslové kapacity ve skutečnou suverenitu.
Návrh Aktu o čipech 2.0 (Chips Act 2.0) rozšiřuje stávající legislativu z roku 2023. Komise upozorňuje, že AI komponenty budou do roku 2030 tvořit více než 70 % trhu s polovodiči. Nová úprava má urychlit povolovací procesy pro výrobu, zavést označení excelence pro evropské regiony a propojit výrobce s koncovými odběrateli, jako jsou datová centra či provozovatelé cloudu. Cílem je zajistit, aby Evropa disponovala kapacitami pro výrobu nejpokročilejších čipů nezbytných pro běh velkých jazykových modelů a průmyslovou automatizaci.
V oblasti datové infrastruktury plánuje Komise prostřednictvím Aktu o rozvoji cloudu a AI v příštích pěti až sedmi letech ztrojnásobit kapacitu evropských datových center. Legislativa má zjednodušit podmínky pro výstavbu těchto zařízení při současném dodržení klimatických závazků. Dokument také zavádí jednotný celounijní rámec pro posuzování suverenity cloudu a umělé inteligence, který má chránit citlivá data a kritické aplikace před vlivy z třetích zemí, aniž by došlo k úplnému uzavření trhu pro partnery s podobnými hodnotami.
Významnou roli v nové strategii hraje také otevřený software (open source). Komise chce podpořit více než tři miliony evropských přispěvatelů a vytvořit suverénní alternativy v prioritních oblastech, jako je kybernetická bezpečnost či internetové technologie. Zároveň byl představen plán pro digitalizaci energetiky, který má pomocí AI zefektivnit rozvodné sítě a pomoci domácnostem snížit účty za energii skrze rychlejší zavádění chytrých měřičů. Komise v této souvislosti plánuje vytvořit evropské AI modely trénované výhradně na unijních datech.
Legislativní návrhy nyní míří k projednání do Evropského parlamentu a Rady EU. Již v červenci se očekává spuštění výzvy k zakládání takzvaných AI Gigafactories. Souběžně s tím Komise zahájí konzultace s členskými státy a Evropskou investiční bankou o vytvoření rozsáhlých kapitálových kapacit, které by umožnily financování těchto strategických ambicí z evropských zdrojů.