Asijsko-pacifický region prochází zásadní transformací mediálního trhu. Podle analýzy, kterou na konferenci APOS prezentoval Vivek Couto ze společnosti Media Partners Asia, bude region do roku 2031 disponovat 5,2 miliardami obrazovek. Klíčem k úspěchu v tomto silně konkurenčním prostředí již není pouhé zvyšování dosahu, ale schopnost propojit sledování obsahu přímo s nákupními transakcemi.
Ekonomika obrazovek v regionu vykazuje stabilní růst. Zatímco před čtyřmi lety dosahovala hodnoty 142 miliard dolarů, letos se vyšplhala na 179 miliard a do roku 2031 se očekává pokoření hranice 200 miliard dolarů. Tento nárůst je však tažen výhradně digitálními službami. Online video již v roce 2025 předstihlo klasické televizní vysílání, které se během nadcházejícího desetiletí zmenší o přibližně 21 miliard dolarů.
Nůžky mezi dosahem a tržbami se rozevírají
Asijsko-pacifický region sice ovládá 55 % světových obrazovek, generuje však zatím pouze čtvrtinu globálních příjmů v sektoru. Existuje zde propastný rozdíl v monetizaci oproti západním trhům.
„Tato mezera je největším zdrojem latentní hodnoty v globálních médiích. Už nejde o zvyšování dosahu, ale o jeho přeměnu na tržby,“ uvedl Vivek Couto.
Zatímco průměrná obrazovka v USA vydělá téměř 900 dolarů, v Asii je to jen zlomek této částky. Hlavními tahouny změn jsou trhy v Číně, Japonsku a v Indii, kde prudce roste počet domácností s připojenou televizí (CTV). Jejich počet by se měl mimo Čínu během deseti let ztrojnásobit na 250 milionů.
Úpadek lineárního vysílání a nástup mikrodramat
Tradiční placená televize se podle analytiků nachází v řízeném úpadku a nad vodou ji drží zejména sportovní přenosy. Dominanci přebírají streamovací služby (SVOD), které mají mít v roce 2031 pětkrát více předplatitelů než kabelové či satelitní platformy. Specifickým trendem regionu jsou pak takzvaná mikrodramata – krátké hrané formáty, které vyžadují extrémně rychlou návratnost investic.
Digitální reklama tvoří tři čtvrtiny výdajů na reklamu v regionu.
Středem zájmu se stávají retail media spojující reklamu přímo s nákupem.
V Číně je již 40 až 50 % nejúspěšnějších mikrodramat generováno pomocí umělé inteligence.
Ekonomika tvůrců (influencerů) se v Indii potýká s problémem „publika bez příjmů“, které se nedaří plně monetizovat.
Budoucnost odvětví spočívá v takzvaném uzavření transakční smyčky. Platformy, které dokážou nejefektivněji spojit pozornost diváka s okamžitou možností nákupu, ovládnou trh. Umělá inteligence se přitom stává standardním nástrojem, který pomáhá dramaticky snižovat náklady na produkci a optimalizovat marketingové strategie.