Institut Reuters pro studium žurnalistiky zveřejnil svou výroční zprávu Digital News Report 2026, která je považována za nejrozsáhlejší studii o konzumaci zpráv na světě. Aktuální data naznačují konec období relativní stability a nástup zvýšené volatility na mediálním trhu. Autoři zprávy konstatují, že zatímco dřívější roky vykazovaly v měřených indikátorech stálost, letošní výsledky odrážejí rostoucí nejistotu, únavu z informací a významné proměny v uživatelských preferencích.
Zásadním milníkem, který zpráva popisuje, je historický posun v popularitě zdrojů informací. Poprvé v historii jsou digitální platformy globálně populárnější než televizní vysílání i samotné webové stránky a aplikace zpravodajských domů. Vedoucí autor zprávy Jim Egan upozorňuje, že tradiční média jako televize, noviny a rádio setrvale ztrácejí své publikum ve prospěch jiných digitálních forem distribuce obsahu. Uživatelé v průměru tráví na svých chytrých telefonech čtyři až pět hodin denně, což vytváří extrémní tlak na pozornost a vede u části populace k pocitům informačního přetížení a následnému cynismu či úplnému odpojení od zpravodajství.
Velká část analýzy se věnuje roli umělé inteligence a nových tvůrců obsahu. Výzkumníci zkoumali, jakým způsobem lidé využívají AI chatboty pro vyhledávání aktuálních informací a jaký to má vliv na tradiční žurnalistiku. Zajímavým zjištěním je chování v Jižní Koreji, kde relativně nejvyšší podíl uživatelů (8 %) uvádí, že se proklikávají zpět k původnímu zdroji informací z odpovědí generovaných chatboty. Paralelně s tím roste vliv nezávislých tvůrců zpráv, kteří výrazně ovlivňují politické diskurzy po celém světě a mění podobu videozpravodajství, jež dominuje zejména na trzích jako Thajsko, Indonésie nebo Peru.
Důvěra v média zůstává v mnoha zemích na kriticky nízké úrovni. Například ve Spojených státech vyjádřila důvěru ve zpravodajství pouze čtvrtina (25 %) respondentů. Zpráva také poukazuje na rostoucí polarizaci v zemích jako Malajsie, Mexiko nebo Nigérie, kde uživatelé preferují zdroje, které potvrzují jejich vlastní názory. Podle ředitele Reuters Institute Rasmuse Kleise Nielsena se studie zaměřuje i na to, jak lidé vnímají nestrannost a jaký význam přisuzují médiím veřejné služby v digitální éře.
„Data ukazují na větší volatilitu, která odráží zvýšený pocit nejistoty. Vidíme škálu reakcí: úzkost, odtažitost a cynismus, ale také otevřenost k novým zdrojům a formátům.“
I přes negativní trendy autoři zprávy zdůrazňují, že u části publika přetrvává víra v přínos kvalitního zpravodajství. Výzkum pro rok 2026 pokrývá klíčové trhy napříč všemi kontinenty včetně České republiky a Slovenska a nabízí komplexní pohled na to, jak se mění vztah mezi vydavateli a jejich publikem v prostředí ovládaném technologickými platformami.