Datová centra v EU získají energetický štítek kvůli vysoké spotřebě elektřiny a vody

    Evropská komise zavádí přísnější dohled nad energetickou náročností digitální infrastruktury. Datová centra s příkonem nad 500 kW budou nově muset zveřejňovat údaje o spotřebě elektřiny a vody v rámci nového systému hodnocení udržitelnosti. Cílem je zajistit, aby masivní rozvoj umělé inteligence neohrozil stabilitu evropských energetických sítí ani dekarbonizační cíle.

    MediaInsideMediaInside Redakce5 min čtení
    Datová centra v EU získají energetický štítek kvůli vysoké spotřebě elektřiny a vody
    Sdílet:

    Za zdmi nenápadných hal tikají tisíce procesorů, které pohánějí umělou inteligenci, cloudové služby a digitální ekonomiku kontinentu. Tato infrastruktura, nezbytná pro technologickou suverenitu, se však stává jedním z největších otesánků evropské energetiky. Evropská komise proto 21. září 2026 oficiálně představila mechanismus, který má do tohoto sektoru vnést transparentnost a přísná pravidla: energetické štítky pro datová centra.

    Povinnost pro velké hráče

    Nové nařízení, které Komise přijala formou delegovaného aktu, míří na všechna datová centra s instalovaným příkonem nad 500 kW. Provozovatelé těchto zařízení budou muset pravidelně zveřejňovat podrobné informace o tom, kolik elektrické energie spotřebují a jak velké jsou jejich nároky na vodu. Tento krok má umožnit porovnávání jednotlivých zařízení a motivovat firmy k efektivnějšímu hospodaření se zdroji.

    Spotřeba datových center v EU by se do roku 2030 mohla zvýšit na 114 TWh, což představuje více než 3 % celkové spotřeby elektřiny.

    Současný stav je neudržitelný. Podle dat Komise spotřebovala tato centra v roce 2024 přibližně 68 TWh elektřiny. Očekává se, že do roku 2030 se tato hodnota téměř zdvojnásobí na 114 TWh. Hlavním akcelerátorem je rozvoj umělé inteligence, která je na výpočetní výkon i chlazení nepoměrně náročnější než tradiční cloudové služby.

    Efektivita a využití odpadního tepla

    Nový ratingový systém se nebude soustředit pouze na prostou spotřebu. Komise definovala několik klíčových oblastí, které budou určovat výslednou známku udržitelnosti konkrétního centra. Hodnocení má být komplexnější než systémy používané v Austrálii či Singapuru a má za cíl vytvořit z datových center aktivní prvky energetické soustavy.

    Štítek bude zohledňovat následující parametry:

    • Energetická účinnost — celková efektivita provozu výpočetní techniky.
    • Spotřeba vody — nároky na chladicí systémy, které zatěžují místní zdroje.
    • Využití odpadního tepla — schopnost předávat přebytečné teplo do teplárenských sítí.
    • Flexibilita sítě — schopnost přesouvat zátěž mimo špičky nebo do období s vysokou výrobou z OZE.
    • Nízkoemisní zdroje — využívání kontraktů PPA z nových obnovitelných či jaderných zdrojů.

    Právě odpadní teplo představuje obrovský potenciál. Pokud by se v rámci Evropy podařilo využít alespoň polovinu tepla generovaného servery, dokázalo by to pokrýt potřebu vytápění pro čtyři miliony domácností. Datová centra se tak mají stát nejen spotřebiteli, ale i užitečnými zdroji pro komunální energetiku.

    Ztrojnásobení kapacity datových center v příštích sedmi letech nesmí zvýšit tlak na účty za energie a stabilitu sítí.

    Investice do infrastruktury a čistých zdrojů

    Rychlý rozvoj digitální infrastruktury naráží na limity v regionech, kde již dnes chybí dostatečná kapacita pro připojení. Velké projekty vyžadují výkon srovnatelný s menšími městy, což otevírá debatu o nutnosti masivních investic do přenosových a distribučních soustav. Aby centra získala lepší rating, budou muset prokázat, že odebírají elektřinu z čistých zdrojů ve stejné obchodní zóně.

    „Digitální suverenita musí jít ruku v ruce s odpovědným přístupem k energii,“

    Dan Jørgensen, komisař pro energetiku

    Tento tlak na udržitelnost může výrazně proměnit trh s energiemi. Očekává se nárůst poptávky po dlouhodobých kontraktech (PPA) na dodávky elektřiny z modernizovaných obnovitelných nebo jaderných zdrojů. Provozovatelé center se tak fakticky stanou hybateli investic do nové nízkoemisní výroby, aby si zajistili dobrou pozici v rámci evropského hodnocení.

    Harmonogram a budoucí regulace

    Zavedení štítků je pouze prvním krokem v širší strategii EU. Evropský parlament a Rada mají nyní dva měsíce na vznesení případných námitek, text nařízení však již nemohou měnit. Pokud proces proběhne bez komplikací, první reálné štítky se na budovách center objeví v roce 2027.

    Paralelně s tím Komise spustila veřejnou konzultaci, která potrvá do 14. prosince 2026. Ta se týká zavedení minimálních výkonnostních standardů. Zatímco aktuální štítky vsází na transparentnost, legislativa připravovaná na druhé čtvrtletí roku 2027 již může stanovit závazné limity pro nová a modernizovaná zařízení. Účinnost celého systému pak Brusel vyhodnotí poprvé ke konci roku 2028.

    AI Analýza

    AI

    Automaticky generovaný komentář • Nenahrazuje odbornou analýzu

    Nechte AI analyzovat tento článek – dopad na trh, srovnání a historický kontext.

    Early Signal Detector

    AI

    Zachycuje signály dříve než mainstream — inspirováno Dataminr

    Odhalte ranné signály a trendy, které mainstream ještě nezachytil.

    Propojovač souvislostí

    AI

    Historické paralely, podobné případy a skryté vzorce

    Objevte, co s tímto článkem souvisí — historické paralely, podobné případy a cross-industry insighty.

    MediaInside
    MediaInside Redakce

    Redakce

    Pod značkou MediaInside Redakce vycházejí texty, které vznikají kolektivní prací redakce — souhrny, krátké zprávy, přehledy a komentáře, kde za obsah ručí celá redakce, nikoli jeden konkrétní autor.