Komunikační průmysl se v posledních letech ocitl v paradoxní roli. Zatímco v minulosti některé PR postupy přispěly ke vzniku nedůvěry v disciplíny jako klimatologie či medicína, dnes se právě tyto techniky stávají klíčovým nástrojem v boji proti dezinformacím. Světoví lídři v Davosu na začátku letošního roku označili dezinformační krizi za jedno z pěti největších dlouhodobých rizik pro globální stabilitu.
Zpochybňování vědeckých faktů, které kdysi sloužilo zájmům tabákového průmyslu, se nyní obrátilo proti korporátní sféře, zejména v potravinářství a zdravotnictví. Aktuální ročník cen SABRE však ukazuje, že strategická komunikace dokáže efektivně obnovovat důvěru veřejnosti prostřednictvím projektů založených na datech a odborných autoritách.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je Rumunsko, které se počátkem roku 2025 potýkalo s bezprecedentním zásahem do prezidentských voleb. Agentura Rogalski Damaschin zde iniciovala Fórum pro imunitu vůči dezinformacím. Každý třetí Rumun se v té době domníval, že byl vystaven manipulovanému obsahu, což vedlo k ochromení komunikace státních institucí i soukromých značek.
„Fórum bylo strategickou reakcí na klesající důvěru a rostoucí dopad koordinovaných kampaní. Mnoho vedoucích pracovníků vnímalo hrozbu dezinformací jako příliš abstraktní, než aby na ni dokázali reagovat,“ vysvětluje Alexandra Radu z agentury Rogalski Damaschin.
Podobné výzvě čelil americký zemědělský sektor. Hnutí MAHA (Make America Healthy Again) spolu s politickými aktéry začalo označovat běžné rostlinné oleje za „toxické“, což vedlo k 900% nárůstu vyhledávání dotazů na škodlivost těchto produktů. Organizace United Soybean Board a agentura MSL na situaci reagovaly kampaní postavenou na recenzovaných vědeckých studiích a zapojení registrovaných dietologů.
Paul Murphy-Spooner z United Soybean Board upozorňuje, že narativ proti rostlinným olejům se přesunul z okraje internetu do mainstreamu. Kampaň se proto zaměřila na digitální kanály, kde se dezinformace šířily nejrychleji. Cílem bylo zajistit, aby lidé hledající odpovědi na sociálních sítích narazili na informace podložené důkazy dříve, než podlehnou emocemi nabitým a nepodloženým tvrzením influencerů.
Úspěch těchto iniciativ potvrzuje, že efektivní obrana proti dezinformacím nespočívá v pouhém popírání lží, ale v proaktivním budování informační integrity. Kombinace mezinárodního know-how, lokálních expertů a transparentního využívání vědeckých poznatků se ukazuje jako jediná cesta k obnově veřejné důvěry v demokratické instituce i komerční trh.