V mediálním prostředí roste trend sdílení obsahu prostřednictvím licencí Creative Commons. Tento model umožňuje redakcím, editorům i nezávislým novinářům bezplatně přebírat kvalitní texty, a to i v případech, kdy nedisponují vlastními experty na dané téma. Hlavním motivem vydavatelů je zvýšení dosahu jejich specializovaného zpravodajství a šíření informací k širšímu publiku.
Přebírání obsahu se však řídí přísnými pravidly, která se u jednotlivých titulů liší. Většina redakcí vyžaduje uvedení původního autora a zdroje, zachování hypervazeb a zákaz komerčního využití či úprav textu. Některé tituly také vyžadují upozornění redakce o tom, že byl text publikován jinde, nebo použití speciálních měřicích kódů pro sledování návštěvnosti.
Mezi nejvýznamnější zdroje volně šiřitelného obsahu patří akademický portál The Conversation. Tato platforma zprostředkovává analýzy vědců a odborníků na témata od klimatických změn po politiku.
„Všechny články lze zdarma publikovat pod licencí Creative Commons Attribution No Derivatives,“
uvádí manuál redakce s tím, že cílem je podpořit veřejnou debatu podloženou fakty. Financování zajišťují univerzitní příspěvky a dary čtenářů.
Dalším klíčovým hráčem je nezávislá nezisková redakce The New Humanitarian, která se zaměřuje na humanitární krize a globální rozvoj. K volnému šíření nabízí články označené štítkem „republish article“. Podobně funguje i komunita Global Voices, která sdružuje autory a aktivisty zaměřené na digitální práva a opomíjená témata z celého světa. Jejich obsah lze pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 dokonce i dále upravovat a adaptovat.
Seznam uzavírá britská platforma openDemocracy, která se věnuje lidským právům a sociální spravedlnosti. Většina jejího obsahu je dostupná pro nekomerční využití. Transparentnost a podpora demokracie jsou hlavními důvody, proč tyto organizace rezignují na přímé zpoplatnění svého obsahu a volí formu otevřeného přístupu.